Message-ID: <F9CAFFADC1D4D311A28D00508B650C8A89B01D@MDSRV4>
From: "Broz, Pavel" <pavel.broz@bbdogroup.cz>
To: "'Josef Navratil'" <j_navratil@volny.cz>
Subject: =?ISO-8859-2?Q?RE=3A_D=EC=E8=EDn?=
Date: Sat, 11 Aug 2001 18:49:56 +0200
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain;
	charset="ISO-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: quoted-printable

V=E1=BEen=FD pane Navr=E1til,
d=ECkuji za d=F9v=ECru, se kterou se na m=EC obrac=EDte, ale hned =
=FAvodem V=E1s mus=EDm
opravit - nejsem profesorem, ani v=ECdcem, pouze absolventem =
matematick=E9
fyziky na MFF UK, ji=BE dev=ECt let se ale fyzikou ne=BEiv=EDc=EDm =
(pracuji jako
program=E1tor, mo=BEn=E1 trochu jako analytik p=F8i n=E1vrhu =
propriet=E1rn=EDch
softwarov=FDch =F8e=B9en=ED, v=ECt=B9inou jsou to r=F9zn=E9 =
ekonomick=E9 =E8i finan=E8n=ED nadstavby
nad st=E1vaj=EDc=EDmi firemn=EDmi syst=E9my). Proto si nemysl=EDm, =BEe =
by V=E1m m=E9
vyj=E1d=F8en=ED, a=BB u=BE souhlasn=E9 =E8i protich=F9dn=E9, bylo =
jakkoliv k u=BEitku. Nicm=E9n=EC
se p=F8esto pokus=EDm zformulovat sv=F9j n=E1hled na Va=B9e v=FDsledky =
v oblasti
teoretick=E9 fyziky. Za=E8nu t=EDm, co m=E1me oba dva nejsp=ED=B9e s =
mnoha aktivn=EDmi
fyziky spole=E8n=E9 - to bude patrn=EC ur=E8it=E1 touha p=F8ij=EDt =
v=ECci na kloub, prost=EC
nal=E9zt pro sebe takovou p=F8edstavu o dan=E9m jevu, kter=E1 bude =
dostate=E8n=EC jasn=E1
a pochopiteln=E1, prost=EC takovou, abychom s pochopen=EDm dan=E9ho =
jevu byli n=ECjak
vnit=F8n=EC spokojeni. To, co nejen n=E1s dva, ale celou =B9k=E1lu =
v=ECdc=F9 i laik=F9
rozd=ECluje, a to do rozhodn=EC v=EDce ne=BE dvou skupin, je potom =
m=EDra a v=FDb=ECr
d=F8=EDve definovan=FDch pojm=F9, znalost=ED, matematick=FDch =
n=E1stroj=F9 nebo obecn=ECji
n=ECjak=FDch modelov=FDch p=F8edstav, kter=E9 pova=BEujeme za vstupn=ED =
pro formulov=E1n=ED
na=B9eho vlastn=EDho modelu jevu, a kter=E9 jsme ochotni akceptovat =
jako nezbytn=FD
z=E1klad, na kter=E9m jsme ochotni sv=E9 p=F8edstavy stav=ECt. =
Pochopiteln=EC neexistuje
konsensus ani mezi teoretick=FDmi fyziky na to, kter=E9 n=E1stroje a =
p=F8edstavy
jsou nezbytn=E9 - nap=F8. Richard Feynman tvrdil, =BEe ve strunov=E9 =
teorie nev=EC=F8=ED,
proto=BEe si nemysl=ED, =BEe by p=F8=EDroda byla tak slo=BEit=E1. =
Feynman se ov=B9em m=F9=BEe
m=FDlit naprosto stejn=EC, jako se p=F8ed n=EDm m=FDlilo mnoho jin=FDch =
velik=E1n=F9.
Nicm=E9n=EC ani Feynman si ur=E8it=EC nemyslel, =BEe budovat jakoukoliv =
smysluplnou
fyzik=E1ln=ED teorii jde bez pou=BEit=ED diferenci=E1ln=EDho a =
integr=E1ln=EDho po=E8tu,
znalosti matematick=E9 anal=FDzy a algebry, atd.. Podobn=EC lze =
jmenovat mnoh=E9 i
velice v=FDznamn=E9 fyziky, kter=FDm se sv=E9ho =E8asu zd=E1la =
nepochopiteln=EC slo=BEit=E1
speci=E1ln=ED =E8i obecn=E1 teorie relativity, kvantov=E1 mechanika =
=E8i kvantov=E1 teorie
pole atd.. Prost=EC ka=BEd=FD z nich m=ECl trochu jinak polo=BEenou =
la=BBku pro to, s
jak=FDmi vstupn=EDmi p=F8edstavami se byl ochoten vyrovnat, aby to =
nenaru=B9ilo onu
c=EDlovou spokojenost s fin=E1ln=ED verz=ED teorie. Pokud doty=E8n=FD =
badatel byl s
dan=FDmi vstupn=EDmi p=F8edstavami sm=ED=F8en, pak jej mohla uspokojit =
tak=E9 elegantn=ED
teoretick=E1 konstrukce na nich vystav=ECn=E1, a t=EDm mohla b=FDt =
napln=ECna jeho
pot=F8eba dan=FD jev uvid=ECt jasn=EC a jemu srozumiteln=EC. Pokud =
naopak onen badatel
ch=E1pal vstupn=ED p=F8edstavy jako nep=F8irozen=E9 =E8i n=E1siln=E9, =
pak jej ani sebelep=B9=ED
my=B9lenkov=E1 stavba na nich postaven=E1 nemohla uspokojit. V historii =
jsou zn=E1my
jak p=F8=EDpady, kdy nespokojenost s p=F8=EDli=B9nou slo=BEitost=ED =
vstupn=EDch p=F8edstav
vedla k jejich =FAsp=EC=B9n=E9mu zjednodu=B9en=ED, a vylep=B9en=ED =
v=FDsledn=E9ho modelu jevu
(nap=F8. teorie ho=F8en=ED - vyvr=E1cen=ED flogistonov=E9 teorie, =
d=E1le z=E1kon zlomk=F9 pro
chemick=E9 slu=E8ov=E1n=ED nebo p=F8edstava tepla coby pohybu =
mikro=E8=E1stic nam=EDsto
fluidov=E9 tepeln=E9 teorie, atd.), tak p=F8=EDpady, kdy naopak pouze =
za cenu
zeslo=BEit=ECn=ED vstupn=EDch p=F8edstav byl v=FDsledn=FD model =
=FAsp=EC=B9n=EC pops=E1n a pochopen
(speci=E1ln=ED teorie relativity - stalo se slo=BEit=ECj=B9=ED =
chov=E1n=ED prostoru a =E8asu
p=F8i pohybu, obecn=E1 teorie relativity - bylo nutno akceptovat =
neeuklidovskou
geometrii, kvantov=E1 mechanika - tam nastal naprosto dokonal=FD =
p=F8evrat ve
vstupn=EDch p=F8edstav=E1ch), a krom=EC toho lze zvl=E1=B9t=EC jmenovat =
"sm=ED=B9en=E9" p=F8=EDpady,
kdy n=ECkter=E9 p=F8edstavy byly zjednodu=B9eny a jin=E9 zd=E1nliv=EC =
zeslo=BEit=ECny
(Newton=F9v gravita=E8n=ED z=E1kon - sjednocen=ED t=ED=BEe a ob=EChu =
planet za cenu zaveden=ED
p=F9soben=ED na d=E1lku - nebo Maxwellovy rovnice - sjednocen=ED =
elektrick=E9ho a
magnetick=E9ho pole za cenu zaveden=ED posuvn=E9ho proudu). =
Ka=BEdop=E1dn=EC je t=F8eba
zd=F9raznit, =BEe ka=BEd=E1 teorie m=E1 sv=E9 vstupn=ED p=F8edpoklady, =
tedy neexistuje nic
jako dokonale jednoduch=E1 teorie, kter=E1 si vysta=E8=ED pouze s =
p=F8edpoklady, kter=E9
jsou o=E8ividn=EC jasn=E9 (dalo by se =F8=EDci, =BEe jedinou teori=ED, =
kter=E1 se k tomuto
ide=E1lu bl=ED=BEila, byla Euklidovsk=E1 geometrie, kter=E1 se d=E1 =
ch=E1pat tak=E9 jako
fyzik=E1ln=ED teorie prostoru - dnes ov=B9em v=EDme, =BEe n=E1=B9 =
prostor je m=EDrn=EC
neeuklidovsk=FD - skoro jakoby n=E1m p=F8=EDroda sama d=E1vala najevo, =
=BEe to s tou
jednoduchost=ED nesm=EDme p=F8eh=E1n=ECt).
Po tomto trochu zdlouhav=E9m =FAvodu se nyn=ED dost=E1v=E1m k Va=B9=ED =
teorii. Stejn=EC tak,
jako Vy jste z=F8ejm=EC p=F8esv=ECd=E8en o p=F8=EDli=B9n=E9 =
slo=BEitosti vstupn=EDch p=F8edstav
sou=E8asn=FDch teori=ED, j=E1 naopak jsem p=F8esv=ECd=E8en, =BEe tyto =
vstupn=ED p=F8edstavy jsou
nezbytnou dan=ED za mo=BEnost po=E8=EDtat jevy t=ECmito teoriemi =
popisovan=E9. Mo=BEn=E1 =BEe
nedok=E1=BEu domyslet v=B9echny v=FDhody, kter=E9 by d=F9sledn=E9 =
zaveden=ED Va=B9ich
vstupn=EDch p=F8edstav mohlo p=F8in=E9st, ka=BEdop=E1dn=EC ale =
dok=E1=BEu celkem dob=F8e
odhadnout, co v=B9echno by ze sou=E8asn=E9 fyziky p=F8estalo fungovat, =
kter=E9 teorie
by bylo mo=BEno rovnou zahodit, ani=BE by p=F8itom bylo jasn=E9, co =
p=F8ijde m=EDsto
nich. P=F8i=E8tu-li k tomu nam=E1tkou objeven=E9 naprosto =
element=E1rn=ED chyby, kter=E9 v
teorii m=E1te (nap=F8. Va=B9e odvozen=ED n=ECkter=FDch jadern=FDch =
reakc=ED, na kter=E9 se m=EC
sv=E9ho =E8asu ptal Vojta H=E1la), pak je jasn=E9, =BEe nev=EC=F8=EDm =
ve spr=E1vnost Va=B9=ED
teorie. P=F8ijde mi to stejn=E9, jako cht=EDt vy=F8e=B9it =
komplikovan=FD probl=E9m start=F9
kosmick=FDch dru=BEic geni=E1ln=EC jednoduchou my=B9lenkou ob=F8=EDho =
praku - odpadly by
t=EDm probl=E9my s palivem, jeho rovnom=ECrn=FDm ho=F8en=EDm, =
u=BEitn=E1 hmotnost by mohla
b=FDt mnohem v=ECt=B9=ED, atd. atd.. Ale ur=E8it=EC se nelze divit, =
pokud by se
p=F8=EDslu=B9n=ED technici a in=BEen=FD=F8i nehodlali touto my=B9lenkou =
zab=FDvat, ne snad z
d=F9vodu n=ECjak=E9 jejich arogance, ale prost=EC proto, =BEe =
pat=F8i=E8n=E1 problematika je
jejich dennodenn=ED chleba, a oni si jsou velice dob=F8e v=ECdomi =
v=B9ech zd=E1nliv=EC
podru=BEn=FDch probl=E9m=F9, kter=E9 vyne=B9en=ED dru=BEice na =
ob=EC=BEnou dr=E1hu obn=E1=B9=ED. T=EDm
pochopiteln=EC nechci =F8=EDct, =BEe j=E1 jsem jakoby v roli toho =
kosmick=E9ho in=BEen=FDra
a Vy v roli navrhovatele toho praku, t=EDm jen ilustruji, =BEe fyzici =
(s=E1m se za
fyzika nepova=BEuji), na n=EC=BE se s Va=B9=ED teori=ED obrac=EDte, =
budou m=EDt logickou
ned=F9v=ECru ve V=E1mi p=F8edkl=E1dan=E9 sch=E9ma, a to pr=E1v=EC z =
toho d=F9vodu, =BEe je
podez=F8ele jednoduch=E9. Co=BE nen=ED v=BEdy v=FDhoda - te=EF nev=EDm, =
zda to byl Fermi,
Dirac =E8i jin=FD fyzik, kdo =F8ekl, =BEe fyzik=E1ln=ED teorie mus=ED =
b=FDt sice jednoduch=E1
co nejv=EDce, ale ani o kous=ED=E8ek v=EDc. A nen=ED pochyb o tom, =BEe =
zjednodu=B9en=EDm
vstupn=EDch p=F8edpoklad=F9 na =FArove=F2, kter=E1 nevy=BEaduje t=F8eba =
diferenci=E1ln=ED po=E8et,
se nutn=EC =B9=EDlen=EC zeslo=BEit=ED vysv=ECtlen=ED jev=F9, kter=E9 =
lze elegantn=EC po=E8=EDtat pr=E1v=EC
vyu=BEit=EDm diferenci=E1ln=EDho po=E8tu. Tot=E9=BE lze =F8=EDci o =
jin=FDch klasick=FDch
matematick=FDch oborech u=BE=EDvan=FDch ve fyzice. Zkr=E1tka dokonal=E1 =
jednoduchost
neexistuje, v=BEdy je jen n=ECco za n=ECco.
Nechci V=E1s nicm=E9n=EC odrazovat ve Va=B9em sna=BEen=ED. Koneckonc=F9 =
i ten fiktivn=ED
vyn=E1lezce kosmick=E9ho praku m=F9=BEe m=EDt pravdu, a za p=E1r =
des=EDtek let se jeho
p=F8edstava stane skute=E8nost=ED - nen=ED pochyb ale o tom, =BEe zcela =
ur=E8it=EC nep=F9jde
o jednoduch=FD prak, ale o velice sofistikovan=E9 za=F8=EDzen=ED, v =
n=ECm=BE se p=F9vodn=ED
jednoduch=E1 my=B9lenka (p=F8enesen=ED mechanick=E9 s=EDly tahem) =
realizuje pomoc=ED mnoha
nezbytn=FDch pomocn=FDch technick=FDch konstrukc=ED. Stejn=EC tak =
nevylu=E8uji, =BEe v
n=ECjak=E9 form=EC Va=B9e p=F8edstavy mohou b=FDt n=ECkdy v budoucnu =
sou=E8=E1st=ED n=ECjak=E9
fin=E1ln=ED teorie, kter=E1 ov=B9em bude postavena zajist=E9 tak=E9 za =
vyu=BEit=ED mnoha
nezbytn=FDch matematick=FDch a fyzik=E1ln=EDch metod. Tak=E9 je ale =
mo=BEn=E9, =BEe tato
teorie bude postavena na n=EC=E8em =FApln=EC jin=E9m.
T=EDmto si mysl=EDm, =BEe jsem v=EDcem=E9n=EC shrnul, pro=E8 Va=B9i =
teorii nepova=BEuji za
mo=BEn=E9ho kandid=E1ta na =FAsp=EC=B9nou fyzik=E1ln=ED teorii, =
z=E1rove=F2 V=E1m ji ale nechci
vyvracet, t=F8eba se pr=E1v=EC j=E1 v n=E1zoru na Va=B9i teorii =
m=FDl=EDm. Nezb=FDv=E1 mi tedy
ne=BE V=E1m pop=F8=E1t co nejv=EDce dobr=FDch n=E1pad=F9 p=F8i jej=EDm =
dal=B9=EDm rozv=EDjen=ED. V=EC=F8=EDm
ale, =BEe se nebudete zlobit, kdy=BE se jej=EDho dal=B9=EDho =
hodnocen=ED z=F8eknu. Pokud
to zleh=E8=EDm, ka=BEd=FD m=E1me to sv=E9 perpetuum mobile, j=E1 si =
te=EF pro zm=ECnu hraji s
funkcion=E1ln=EDmi rovnicemi, to je takov=E9 m=E9 dlouhodob=ECj=B9=ED =
hobby :-) Beru to
jako lu=B9t=ECn=ED k=F8=ED=BEovek, sp=ED=B9e jen jako takov=E9 =
matematick=E9 =B9achov=E9 h=F8=ED=E8ky.
Tak=BEe V=E1m na z=E1v=ECr p=F8eji p=F8=EDjemn=FD den a mnoho =
=FAsp=ECch=F9 ve Va=B9em =FAsil=ED!
Se srde=E8n=FDm pozdravem
Pavel Bro=BE