Message-ID: <F9CAFFADC1D4D311A28D00508B650C8A89B06C@MDSRV4>
From: "Broz, Pavel" <pavel.broz@bbdogroup.cz>
To: "'Josef Navratil'" <j_navratil@volny.cz>
Subject: =?iso-8859-2?Q?RE=3A_D=EC=E8=EDn?=
Date: Wed, 26 Sep 2001 18:54:56 +0200
MIME-Version: 1.0
Content-Type: text/plain;
	charset="iso-8859-2"
Content-Transfer-Encoding: 8bit
Status:   

Vážený pane Navrátil,

komu není rady, tomu není ani pomoci, říká jedno přísloví. Snažil jsem se
Vám dříve poradit, Vám mé rady nebyly dost dobré, tedy nechápu, proč si nyní
myslíte, že Vám teď potřebuji pomáhat? Ale dobře, je to sice naprosto
zbytečné, ale věnuji Vám ještě jeden pokus. Ty Vaše stránky jsem opět zhlédl
(poprvé jsem tak učinil už někdy zhruba před rokem). Za tu dobu se ta Vaše
"substituční teorie" prakticky moc nezměnila, přibylo tuším spoustu stránek
ohledně M-M experimentu. Co se týče té "substituční teorie", tam je podstata
pořád stejná - naprostá neznalost příslušné fyziky spojená s přesvědčením,
že celé generace vynikajících fyziků dělají fyziku snad záměrně tak, aby
byla prostému člověku nepochopitelná, a přitom je to ve skutečnosti podle
Vás tak jednoduché, postačí k tomu jenom umět sčítat a opisovat a
obkreslovat z chytrých knížek. Pane Navrátil, ve Vašich doporučených
opravách interakcí elementárních částic jsem nenašel JEDNU JEDINOU opravu,
která by neobsahovala chybu typu nezachování spinové statistiky či nějakého
ze zachovávajících se kvantových čísel. Má snad smysl k tomu něco dodávat?
Nemá, protože Vy jste přesvědčen, že jste zneuznaný génius, proti němuž se
všichni spikli. Má smysl rozebírat nesmyslné postupy ve Vaší "teorii"? Nemá,
k ničemu to není, Vy jste přesvědčen, že jakýkoliv odborný argument
vyvracející Vaše dílo musí vyhovovat Vašim nárokům, aby nejsložitější
operací v něm bylo pouze sčítání, vyjímečně násobení. Chcete se dozvědět,
proč ta Vaše teorie zdánlivě dává tutéž multipletovou pyramidu baryonů, jako
vyšla fyzikům? Nechcete, o tom se hned záhy přesvědčíme, Vy prostě budete
trvat na tom, že Váš postup je ten správný, a všichni kolem se pletou - a
navíc Vás záměrně zneuznávají. Přesto, že je jakákoliv diskuse s Vámi
naprosto zbytečná, napíšu Vám k tomu ještě pár poznámek, vím že marně, bude
to poslední věc, kterou pro Vás udělám, už tak jsem s Vámi ztratil času
dost, a radit někomu, kdo o to nestojí, je vážně bezcílná činnost - přidejte
mě prosím na seznam osob, kterým je nadále zbytečné cokoliv psát, protože se
už nebudou obtěžovat dále házet hrách na zeď odpověďmi člověku, který chce
ve skutečnosti slyšet jenom přitakání jeho zmateným konstrukcím.  

Ve Vašem "formalismu" každé částici přiřazujete čtveřici čísel (rozdělenou
na horní a dolní dvojici) - např. pro kvark u je to čtveřice (2;5/3)
(1;7/3). Vy ji zapisujete jako formální zlomek x^2 t^5/3 / x^1 t^7/3. Ve
skutečnosti ta Vaše zlomková čára je tam formální, protože jinak by se
veličiny vykrátily na x^1 t^-2/3, čímž pádem by se nedaly tímto výrazem
postihnout rozdíly mezi jednotlivými kvarky. Antičásticím přiřazujete
čtveřice čísel, které vzniknou z čtveřic odpovídajícím příslušným částicím
tím, že prohodíte horní a dolní dvojice (tedy např. pro baryon Omega- máte
čtveřici (6;2) (3;4), pro jeho antičástici pak čtveřici (3;4) (6;2)). Vy to
sice provádíte tak, že tu čtveřici rozložíte jako formální součin x^6 t^2 /
x^3 t^4 = (x^3 / t^2) * (x^3 t^2 / x^3 t^2), přičemž u antičástice místo
faktoru (x^3 / t^2) vezmete obrácený faktor (t^2 / x^3), výsledek je ovšem
stejný, protože druhý faktor má horní i dolní dvojici čísel totožnou.
Čtveřice těchto čísel jsou brány jakožto aditivní charakteristiky, které se
během interakcí zachovávají. Tedy např. čísla pro nějaký baryon, mezon, či
n-tici částic získáte sečtením příslušných čísel, která jste přiřadil
kvarkům, či leptonům z nichž se tento baryon, mezon či n-tice částic
skládají - např. pro proton (uud) sečtením čísel přiřazených příslušným
kvarkům získáme čtveřici (3;0) (0;2). Pokud popisujeme jenom různé složeniny
kvarků a leptonů, nemůžeme v principu dojít k žádnému sporu a to ani
kdybychom vybrali čtveřice čísel pro kvarky a leptony naprosto libovolně. To
je jen triviální matematický fakt, že když třeba několika základním objektům
přiřadíte nějaká čísla, tak libovolným seskupením těchto základních objektů
pak budou odpovídat jednoduše součty těchto čísel. Vezmeme-li např. šachové
figurky, a do každého druhu figurek napícháme nějaký daný počet špendlíků,
pak různým uskupováním těchto figurek budeme získávat počty špendlíků v
těchto skupinách jednoduše tak, že sečteme špendlíky jednotlivých figurek ve
skupině. V našem případě přiřazujeme každému druhu figurky hned čtyři druhy
špendlíků, dejme tomu žluté, červené, zelené a modré. Pravidlo o přiřazení
obrácených dvojic antičásticím postihneme tak, že černým figurkám přiřadíme
špendlíky v "obrácených" barvách, než mají bílé - tedy pokud např. bílý kůň
bude mít počty špendlíků 2 žluté, 3 červené, 7 zelených a 9 modrých, černému
koni přiřadíme 7 žlutých, 9 červených, 2 zelené a 3 modré špendlíky.
Představme si nyní, že někdo zjistil, že některé figurky jsou složeny z
menších figurek, dejme tomu z figurek u, d, s, c, a že tyto složené figurky
tvoří třeba pravidelný čtyřstěn. Není nic moc složitého v tom, abychom
podfigurkám u, d, s a c přiřadili takový počet žlutých, červených, zelených
a modrých špendlíků, aby tento čtyřstěn vypadal přirozeně i z pohledu počtu
jednotlivých barev špendlíků. Je to jednoduše způsobeno tím, že používáme
čtyři druhy podfigurek (u, d, s, c) a čtyři barvy špendlíků (čtveřici
čísel). Není problém je přiřadit sobě tak, aby se ten čtyřstěn "zázračně"
zopakoval - ve skutečnosti, pokud by tím útvarem nebyl čtyřstěn, ale
JAKÝKOLIV geometrický útvar, pak by se vždy dalo najít takové přiřazení, aby
to "zarážejícím způsobem" souhlasilo. Klíč k pochopení k tomu, proč to je
možné vždy udělat, je v tom, že popisujeme složeniny jen z elementů u, d, s
a c. Fór je v tom, že my ve skutečnosti máme těch základních kvarků ŠEST -
nepoužili jsme zatím kvarky b a t. Tedy těch čtyřstěnů existuje vícero druhů
- jeden získáme z původního např. náhradou kvarku u za b, jiný náhradou
kvarku d za t atd. atd., celkem tak získáme dalších čtrnáct čtyřstěnů. Jenže
ouha, tam už ty naše počty nebudou sedět, pravidelný čtyřstěn už to nedá!
Dalo by se to srovnat, museli bychom však místo čtveřice použít šestici
čísel, pak by se zase daly zvolit čísla kvarků tak, aby se podařilo
"reprodukovat" tvar všech čtyřstěnů. Dokonce ani u toho základního čtyřstěnu
baryonů složených z kvarků u, d, s, c ta Vaše reprodukce docela kulhá,
protože Vám vycházejí totožné čtveřice čísel pro baryony (uds) a (ucu), dále
pro (dsd) a (ucd), (sds) a (cus), (cds) a (ccu). K jejich rozlišení musíte
jako další charakteristiku dodat náboj, který Vám ale odnikud neplyne, ten
musíte opsat z tabulek těch pomýlených fyziků, není-liž pravda? Ten Vám
dodává také ten třetí rozměr z, jinak by to Vaše x - t schéma zůstalo v
rovině, žádný čtyřstěn by se nekonal. Na TAKOVÉTO rekonstrukci baryonového
multipletu ovšem nic tajemného není. Zrekonstruovat multiplety obsahující
také kvarky b a t už tímto způsobem nejde, pokud nerozšíříte tu čtveřici
čísel na šestici (naschvál si to vyzkoušejte, já už to udělal).

To ale není všechno. Jak už jsem zmínil, tím, že počítáme barvy různých
druhů špendlíků pro různé skupiny figurek, nelze dojít ke sporu. Problém je
v tom, že při interakcích částic dochází k jejich přeměnám, něco jako když
pěšec, který dojde na poslední řadu, se může změnit v dámu, věž, koně či
střelce. A tady s našimi soubory špendlíků jde do tuhého, už není tak
jednoduché vymyslet takové přiřazení jednotlivých barevných špendlíků, aby
to sedělo i při těchto výměnách. V našem příkladu se šachovnicí by jediné
řešení bylo triviální, všechny figurky by museli mít stejný počet žlutých
špendlíků, stejný počet zelených, atd. (počty špendlíků různých barev by se
přitom mohli lišit). Mohli bychom situaci zmodifikovat třeba tím, že bychom
dovolili pěšci dojet na poslední řadu jenom tehdy, když by zároveň bral
jinou figuru, přiřazení špendlíků bychom se pak snažili dělat podle
pravidla, že součet špendlíků jednotlivých barev pěšce a brané figury musí
být roven počtům špendlíků příslušných barev výsledné figury. I tak bychom
ale dostali zřejmě jen triviální řešení. Ve fyzice částic je to ještě
složitější - těch reakcí je prostě moc. Naštěstí se v těch ohromných
kvantech různých částicových proměn podařilo vysledovat jistá pravidla,
která pak mohla být dalším pozorováním  potvrzována, nebo naopak vyvracena .
Zjistilo se, že některé procesy probíhat nemůžou, protože se při nich
nezachovává třeba spin, nebo parita, podivnost či "šarm", leptonové číslo
atd. atd.. Některé z těchto čísel se přitom zachovávají např. jen při
silných interakcích, a jsou narušovány slabými či elektromagnetickými, jiné
platí univerzálně. Právě usilovná snaha o systematizaci částicových přeměn
vedla k dnešnímu schématu částic (právě tomu, jež se pokoušíte
znovuobjevit). Jedině tím, že se fyzikové snažili zavádět různá kvantová
čísla částic tak, aby byla ve shodě se statisíci pozorovaných interakcí, tak
došli k tomu, že např. mí-mezon patří do rodiny leptonů, kdežto K- mezon
mezi kvarkové mezony. Pokud by existovalo přiřazení čtveřic čísel
jednotlivým částicím tak, aby se tato čísla po vzoru známých kvantových
čísel zachovávala, a přitom by šlo o čísla na těch známých nezávislá (tj.
nebyla by to např. čtveřice tvořená  třeba   trojnásobkem spinu,
sedminásobkem parity,  poloviny podivnosti a  třetiny náboje částice), bylo
by velice podivné, kdyby si toho nikdo z těch tisíců fyziků nevšiml,
zvláště, když právě tyto charakteristiky usilovně vyhledávali, jejich
výsledkem je právě mj. kvark-leptonový model hmoty. Vy jste si ty čtveřice
čísel přiřadil tak, že  se  Vám "reprodukuje" multiplet baryonů složený z
kvarků u, d, s, c (což není tak těžké udělat, pro multiplety obsahující i
kvarky b a t to už ale nelze). Není překvapením, že požadavek, aby se při
interakcích zachovávala ty Vámi přiřazená čísla, je v rozporu se zachováním
těch stávajících kvantových čísel, tedy těch, která byla volena s ohledem na
jednak existující částicové interakce, a jednak absenci interakcí, které by
bez požadavků na zachování nějakých veličin mohly klidně probíhat (např.
přeměna protonu na pozitron a fotony není možná právě třeba z důvodu
zachování baryonového čísla, aspoň tedy ve velice široké kategorii zatím
pozorovaných procesů - event. rozpad protonu by musela mít na svědomí nějaká
zatím neznámá interakce, podobně jako se např. podivnost zachovává v
silných, ale nezachovává ve slabých interakcích). Namátkou vyjmenuji prvních
pár Vašich "oprav": list 23 Vašich webových stránek, protože jsem
nerozluštil význam prvního symbolu u Vaší první opravy, začnu u té druhé , s
tím beryliem - Vaše oprava vede k narušení spinové statistiky, protože po ní
je vlevo celkový spin celočíselný, kdežto vpravo poločíselný. Totéž pro
první a druhou opravu na stránce 24, u třetí opravy jsem opět nerozluštil
symbol za tím kyslíkem, nicméně tam zmatečně připisujete elektrony, jedná se
o reakce atomových jader, při podmínkách, kdy žádný elektronový obal
neexistuje, navíc jste nedůsledný v tom, že u uhlíku a kyslíku ty elektrony
píšete, a u helia ne. Elektrony tam být mohou či nemusí, ta reakce běží
nezávisle na jejich přítomnosti. Čtvrtá oprava na téže stránce - přidáním
mionového neutrina se opět naruší spinová statistika, Vámi uvedená reakce
tedy opět neprobíhá. Strana 27, "oprava" beta přeměny protonu na neutron -
tam jste zřejmě špatně opsal ten bor, protože ta přeměna probíhá se
zachováním počtu nukleonů - tedy na bor p^5n^7, celkové hmotové číslo
zůstává 12, neklesá na 11. Možná Vám v tomto případě křivdím, Kleczek je v
prvé řadě astronom, není autorita na jadernou fyziku, možná je překlep už v
něm. List 28, oprava přeměny argonu na chlor, opět po Vaší opravě narušení
spinové statistiky - mám pokračovat? Mohl bych to dojet, je to ale
jednotvárné a únavné. Už mi věříte, že jsem si před tím rokem ty Vaše
stránky přečetl? Dokážete si připustit, že ta Vaše "práce" je jen
přehazování písmenek, a že fyzici musí umět kromě toho přehazování písmenek
dávat dohromady teorie, které mají hlavu a patu a jsou v souladu s
experimentem? Myslím, že nedokážete, to je ale jedno, v to jsem od začátku
totiž ani nedoufal.

Jak už jsem zmínil, uvítám, pokud mě zařadíte na seznam lidí, kteří se s
Vámi nadále nehodlají zaobírat, protože to totiž vážně k ničemu nevede.
Pokud totiž opravdu budete chtít upřímně míněnou radu, najdete ji už v
mailech, které jsem Vám někdy začátkem léta odepsal.

Pavel Brož